O čem? 

„Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma. “ – H. P. Lovecraft

Klaus je normální. Je to milý, citlivý chlapec, který rád peče a zalévá květiny. Často, protože je pečlivý. Ale ne moc často, aby to nebylo divné. Rád by si našel pár přátel, s kterými by sdílel své nadšení pro sladké.

Klaus Nomi se narodil v Německu na bavorském venkově a od malička byl přitahován k divadlu a umění. S německým rázovitě sekaným přízvukem zpíval o nukleárních mutantech. Jeho vystoupení zahrnovala prvky New Wave, Kabuki a Bauhausu. Umělecká kariéra Nomiho trvala poměrně krátce, přesto zanechal na pop-rockové scéně výrazný otisk díky nápaditým jevištním kreacím a velkému hlasovému rozsahu. 

Nomi je neznámý. Nomi nezapadá. Nomi miluje dramatičnost němého filmu a oči Marie Callas. Nomi se ptá, ale neodpovídá. Nomi je pojem, který si nežádá vysvětlení.

Monodrama o rozpolcenosti, o neslučitelnosti dvou stejně důležitých tužeb – po pochopení a po sebeurčující umělecké expresi. O tom, jaké to je být buď moc, nebo málo, ale nikdy akorát. O vyloučenosti, možná trochu z vlastní viny, ale pořád stejně zničující. O tom, jaké to je být divný mezi divnými.

Klaus Nomi nebyl jako nikdo jiný… ale někdy možná trochu být chtěl?